BIM je poslední dobou častým tématem diskuzí. V rámci těchto diskuzí se vždy narazí na téma standardizace a na otázky, co vlastně má být obsahem modelu stavby. Je však nutné poznamenat, že tvorba a získání modelu pro BIM není cílem. Cílem je zlepšení předávání informací a změna, jak s informacemi o stavbě zacházíme.
Technické normy jsou ve své podstatě dokumentované dohody, které pro všeobecné a opakované použití poskytují pravidla, směrnice, pokyny nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků. Jejich hlavním účelem je, že zajišťují, aby materiály, výrobky, postupy a služby vyhovovaly danému účelu a v dnešní době slouží jako kvalifikovaná doporučení, nikoli povinná nařízení. Vznikají na základě názorů a diskuze mnoha odborníků. Pro oblast BIM technické normy pokrývají tři základní oblasti.
- JAK data sdílet – Data Model Standards [IFC] – jak informace uložit (ISO 16739:2013) – formáty souborů.
- CO sdílet – Data Dictionary Standards [IFD] – porozumění mezi profesemi (ISO 12006-3:2007) – „slovník“,
- KTERÁ data a KDY – Process Definition Standards [IDM, MVD] – filtrování potřebných informací (ISO 29481-1:2BIM a standardizace010) – výběr informací v dané etapě.
Metoda BIM se vyznačuje tím, že při jejím použití zjistíte, že vše souvisí se vším. Proto i do tvorby norem a standardů je zapojena široká odborná veřejnost. Normy se vytváří na mezinárodní úrovni a i ve své praxi jste se určitě setkali s normami vydávanými organizacemi ISO (International Organization for Standardization) a CEN (European Committee for Standardization). Základním rozdílem je, že technické normy vydané ISO můžeme i nemusíme převzít jako ČSN ISO, ale technické normy vydané organizací CEN se automaticky přebírají jako ČSN EN. Je také možné, že se setkáte s normami ČSN EN ISO. Takové normy si vzájemně ISO a CEN také mezi sebou přebírají. Naštěstí technické normy pro BIM jsou právě tohoto druhu a práce na nich se tak neduplikuje. Počet zapojených organizací a skupin můžeme ukázat na schématu sestaveném v rámci plánu technické komise CEN TC442, která má právě na starosti technické normy pro BIM v rámci Evropy.
V uvedeném obrázku jste si jistě všimli uvedení zkratky GIS. Pro oblast geografických informací se jedná o živou diskuzi, jak propojit data obou oblastí a hlavně o vzájemném čerpání informací.
Všechny technické normy pro BIM jsou dostupné v rámci služby ČSN online, najdete je pod třídícím znakem 7301. Ve většině případů jsou ještě v angličtině, nicméně jejich postupný překlad probíhá. Pravdou je, že pro běžnou praxi tyto normy příliš nejsou určeny. Jejich hlavní využití je v rámci softwarových nástrojů, které se pro projektování a navrhování používají.
Technické normy pro BIM se neustále vyvíjejí, k dnešnímu dni se připravuje několik projektů, které mají pro reálné využívání BIM podstatný význam. Uveďme si alespoň ty nejdůležitější:
- prEN ISO 16757 Data structures for electronic product catalogues for building services: jedná se normu, která bude popisovat, jak mají vypadat katalogy výrobců prvků pro TZB. Norma se bude dělit na několik částí popisujících principy, geometrii i formát elektronického katalogu. Nebude se týkat uváděných vlastností, ty jsou předmětem odpovídající výrobkové technické normy, jedná se jen o způsob, jak potřebné údaje a data o výrobcích zapsat tak, aby byly využitelné v softwarových nástrojích.
- prEN ISO 19650 Organization of information about construction works – Information management using building information modelling: jedná se normu, která vychází z BSI/PAS 1192. Kdo se o BIM zajímá již delší dobu, jistě se s původní normou z Velké Británie setkal. Norma, která se připravuje, bude mít odpovídající části, jako ta britská, nicméně jsou do ní vneseny poznatky z ostatních zemí (nejen EU).
- ČSN EN ISO 16739 Industry Foundation Classes (IFC) for data sharing in the construction and facility management industries je často citovaná norma pro formát IFC. Aktuálně prochází revizí a směr jejich změn je rozdělení do částí a také zrychlení možností aktualizací. Samotný formát IFC prochází vývojem směřujícím hlavně k přidání dalších potřebných entit, typů a vlastností včetně parametrizace.
- prEN 23387 Product data templates, for products and systems used in construction works, stored in a data dictionary framework je projekt, jehož cílem je specifikace formy zápisu údajů potřebných pro výrobce a použitelných jak pro deklarované hodnoty, tak pro návrhové. Cílem této aktivity je možnost mít údaje o výrobcích
- jako údaje ve strojově čitelném formátu (xml/ifc) místo prostých dokumentů (pdf/tisk)
- s využitím technologií sémantického webu („propojení znalostí“)
- jako zveřejněný QR kód, nebo odkaz na web
- jako propojené údaje s požadavky předpisů
- s možností využití v softwarových nástrojích
- s možností archivace údajů
Výše uvedené projekty tak potvrzují orientaci a důraz na zajištění ukládání údajů v dokumentovaném a otevřeném datovém formátu s možností spolupráce různých účastníků s různými nástroji.
Koncepce BIM
Česká republika však kromě technických norem prošla za poslední měsíce v aplikaci BIM i dalším vývojem. Po několikaletém úsilí a různých diskuzí se zástupci státní správy se podařilo v minulém roce vypracovat materiál s názvem „Koncepce zavádění metody BIM v České republice“ (Koncepce). Materiál najdete na stránkách garanta celé aktivity – Ministerstva průmyslu a obchodu. Pro koordinaci a správu Koncepce byl založen odbor Koncepce BIM v rámci České agentury pro standardizaci. Ta byla zřízena jako státní příspěvková organizace Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Od 1.1.2018 přebrala Česká agentura pro standardizaci od ÚNMZ všechny činnosti související s tvorbou, vydáváním a distribucí technických norem a jako svoji další činnost byla její nově založená část pověřena realizací Koncepce. Během prvního pololetí 2018 se vytvářela základní organizační struktura a probíhaly první akce typů seminářů a workshopů seznamujících s cílem a způsobem práce nového odboru. Základním komunikačním prostředkem je pak nově vytvářený web koncepcebim.cz, který v době vydání tohoto článku bude těsně před spuštěním, nebo již i spuštěn. V Koncepci je uveden rok 2022 jako poměrně přelomový. Jedná se o datum, kdy by nadlimitní veřejné zakázky měly být zpracovány metodou BIM. Ve své podstatě toto zpracování v sobě ukrývá tři základní body:
- v rámci projektu bude zpracován model stavby s negrafickými údaji (3D) v domluvené struktuře a obsahu – buď bude pro danou oblast vytvořen a zveřejněn standard, nebo bude součástí smlouvy jeho specifikace,
- spoluprací mezi účastníky projektu bude vypracován tzv. BEP (BIM Execution Plan – Plán realizace BIM), kde budou uvedeny základní údaje o projektu, účastnících, jejich zodpovědnosti, použité nástroje a údaje nutné pro jednotné zpracování projektu, struktura a obsah modelu podle zpracovávané etapy,
- pro komunikaci účastníků projektu bude využíváno CDE (common data enviroment – společné datové prostředí), které má zajistit dostupné aktuální poslední verze všech dokumentů a souborů pro účastníky projektu včetně záznamu historie.
Řada těchto nástrojů je používána již v dnešní době, jedná se tedy opět jen o určitou standardizaci v této oblasti tak, aby struktura potřebných dokumentů nemusela být pro každý projekt znovu sestavována, ale aby jim byl dodáván jen konkrétní obsah.
Náš seznam aktivit kolem by nebyl úplný, kdybychom neuvedli i činnost Odborné rady pro BIM (czBIM), ve které se sdružuje řada zástupců různých firem působících ve stavebnictví. Velkou výhodou spolku czBIM je možnost otevřené diskuze a sdílení zkušeností. Viditelným výsledkem jsou pak publikace o BIM a také aktivita směřující ke specifikaci SNIM (standardu negrafických informací v modelu).
Vzhledem k tomu, že se metodě BIM věnuje řada lidí z komerčních firem, škol, státních institucí i softwarových firem, BIM tak nemá být jen nějakou další povinností, ale má posloužit k tomu, aby naše výstavbové projekty byly lepší a založeny na spolupráci a ne souboji jednotlivých účastníků.
—
Článek pochází z magazínu Revit News, vydání 09/2018.
Sepsala Ing. Štěpánka Tomanová, předsedkyně TNK152 Organizace informací o stavbách a informační modelování staveb (BIM)