Pilotní nasazení BIM z pohledu investora v Třinci

Město Třinec patří ve státní správě mezi průkopníky ve využívání BIM modelu. Zastupitelé města Třinec se rozhodli začít s BIMem dříve, než začne být jeho implementace povinná. A své průkopnictví začali vytvořením pořádku v datech. Rozhodli se mít jedno prostředí pro
správu dokumentace a management projektu v kompletním sdíleném prostoru.

Logo - Třinec i Ty

Jak se na tento pilotní projekt a obecně i zavádění BIM dívá vedoucí oddělení rozvoje Statutárního města Třinec Ing. Daniel Martynek jsme vyzpovídali v rozhovoru pro magazín Revit News 2019.

Zakladni Skola Trinec telocvicna

V jedné z vašich posledních staveb v Třinci, konkrétně sportovní haly základní školy, jste se jako investor rozhodli naplno využít BIM. Co vás k tomu vedlo?

Upřímně řečeno touha vyzkoušet něco nového na neoraném poli a především posunout se vpřed. Na začátku to byla právě tato témata, která jsme v souvislosti s implementací BIMu
u nás na městě s vedením často rozebírali.

Na jedné straně jsme cítili, že bychom mohli mít dokumenty, výměnu dat a komunikaci v rámci realizace na jednom místě, na straně druhé to byl samotný projekt, u kterého jsme se chtěli od počátku zaměřit více na fázi užívání než povolovací proces.

V čem vy jako investor očekáváte přínos nasazení BIM na tomto projektu? Nebo už se nějaký přínos dostavil při stavbě?

Pokud bych to měj shrnout jedním slovem, je to „Pořádek“. Díky nasazení CDE jsme od začátku měli přehled o všech technických listech dodaných materiálů, zápisech z kontrolních dní, které se ukládaly do CDE, a nestávalo se tak, že by někomu zápis nedorazil do e-mailu nebo zapadl ve spamu.

Dále to byl čas, který jsme šetřili. Tím, že nikdo nemusel řešit, kde je zápis z KD nebo BOZ, mohl se tak zaměřit na skutečné překážky v rámci realizace. Pokud se během stavby upravovala projektová dokumentace, byla nahrána do CDE a zároveň všem účastníkům odeslána notifikace, takže každý ihned věděl, že nějaká změna nastala. Zároveň se změny zapracovaly do As-Built modelu, se kterým plánujeme pracovat během provozu, a nemělo by se tedy za pár let stát, že by skutečnost nekorespondovala s projektem skutečného provedení.

Zakladni skola Trinec

Které strany byly do CDE zapojeny a jak jste je motivovali, aby data do CDE ukládali?

Byli to v podstatě všichni, kteří se na stavbě pohybovali. My za investora, technický dozor, koordinátor BOZ, autorský dozor i generální dodavatel stavby.

Přečtěte si také:  Zavádění BIM na VŠB-TU Ostrava pro potřeby Facility Managementu

Na začátku bylo nutné všechny členy týmu přesvědčit, že prostředí CDE neslouží k jejich kontrole, ale naopak k ulehčení rutinních denních procesů na stavbě, v tomto duchu tedy probíhala motivace. Myslím si, že každý pak velmi rychle pochopil, že sdílet důležitá data na jednom místě je pro všechny strany výhodné, a jak už jsem výše zmínil, po pár měsících se spíš než to, že „někdo něco nedostal“, řešily reálné potřeby a provozní věci v rámci stavby.

Které standardy jste pří řízení tohoto projektu uplatnili?

Nastavení prostředí CDE bylo inspirováno britskou normou PAS1192, ale veškeré věci, o kterých jsem hovořil výše, byly založeny na našich potřebách a byly na čisté dobrovolnosti všech zúčastněných.

Měli jsme mezi sebou gentlemanskou dohodu, která říkala, že pokud by zkoušené procesy měly negativní vliv na termín stavby, celý pilotní projekt ukončíme.

Tělocvična u ZŠ a MŠ G. Przeczka, Třinec

Svou první BIM implementaci si na magistrátu v Třinci vyzkoušeli na budově nového sportovního centra mezi Jubilejní Masarykovou základní školou a Základní školou Gustawa Przeczka. Stavba bude sloužit pro sportovní aktivity zminěné základní školy.

Autorem projektové dokumentace je Fiala Architects. Zhotovitelem stavby se po soutěži stal Hotchief s nabídkovou cenou 83 mil. Kč včetně DPH.

Projekt tělocvičny byl pro implementaci BIM vybrán proto, že se jednalo o investiční akci na tzv. zelené louce. Jednalo se tedy o zcela nový objekt ke kterému se zastupitelé města Třinec rozhodli přistoupit zcela novou metodou.

Co pro vás bylo na projektu největší překážkou?

Na začátku to byla dle mého názoru neznalost a možná i strach z něčeho nového. Panovaly obavy, že stavba bude provázena virtuální realitou a že zhotovitel musí investovat velké peníze a čas do vzdělání svých zaměstnanců a nákupu vhodného hardwaru, který bude schopen pracovat s 3D modelem. Tyto obavy chápu, protože tak je BIM i často na různých konferencích prezentován, nerozporuji to, jen si myslím, že všechno chce svůj čas.

Je potřeba začít tím, že si jako investor řeknete, co chcete v rámci celého procesu sledovat, dále je nutné mít neomezená data za dostupné peníze, protože bez internetu nemůžete pracovat s CDE, 3D model je dobrý v případech, kdy schází představivost nebo je z 2D dokumentace těžké vyčíst například zapojení potrubí tak, aby mezi sebou navzájem nekolidovalo. Nicméně byl bych moc rád, kdyby se spíše prezentovala celá cesta k BIMu než jen její cíl.

Přečtěte si také:  BIM dnes a zítra

Je pro vás práce na tomto projektu ukončena, nebo jej chcete ještě někam posunout?

Tento pilotní projekt považujeme za úspěšně ukončený z hlediska testování CDE, stavba ukázala, že současná generace stavařů je připravena na přechod do digitální éry. Rovněž všichni, kteří se podíleli na vytvoření As-built modelu, jehož IFC bylo vytvořeno ve 4 různých softwarech, prokázali neuvěřitelnou odhodlanost a chuť posunout se dál ve své profesi.

Často se během slučování 4 různých modelů do jednoho IFC stávalo, že softwary nefungovaly dle našich představ, nicméně nakonec se vše, čeho jsme chtěli v rámci pilotního projektu dosáhnout, podařilo. Kdyby mi někdo před 4 lety, kdy jsme se začali BIMem zabývat, řekl, že v roce 2019 budeme mít za sebou první pilotní projekt, asi bych se upřímně zasmál. Ale dnes již s vedením města hovoříme o dalším pilotním projektu, ve kterém bychom si rádi ve spolupráci s agenturou ČAS vyzkoušeli nastavení standardů již v projektové fázi a vytvořili si tak náš BEP a EIR.

Co podle Vás brání většímu uplatnění BIM ve státní sféře?

Zatím těžko soudit, metodika má být platná od roku 2022 u nadlimitních zakázek. Do té doby je potřeba nasbírat informace od více takových průzkumníků, jako jsme my nebo SFDI, které již má za sebou také BIM pilotní projekty.

Z těchto zkušeností by bylo dle mého názoru vhodné vycházet při následné úpravě legislativy, která se nyní tvoří. Ta by měla být pro všechny, kteří budou po roce 2022 začínat s BIM projektem, jasná a měla by je již od počátku vést tím správným směrem.

Daniel MartynekIng. Daniel Martynek
vedoucí oddělení rozvoje Statutárního města Třinec

 

 

Rozhovor pochází z magazínu Revit News, který vydává společnost Adeon pravidelně jednou ročně. V magazínu najdete důležitá témata zaměřená na využívání BIM aplikací Autodesk ve stavební projekci a také obecné problematiky implementace  využívání BIM komunikace a standardizace projektů.