Jistě se už někdy stalo, že jste v nějakém pohledu vytvořili spoustu kót. To by při tvorbě projektové dokumentace asi nebylo nic zvláštního. Jenže po nějaké době nemusí být vždy na první pohled patrné, ke kterým objektů se kóty vztahují.
Na následujícím obrázku jsou dvě velmi podobné sady čar. Které body jsou okótované třemi kótami uprostřed? To od zběžného pohledu nelze určit jednoznačně, protože kótovat můžeme jak plochy, hrany tak také jednotlivé body objektů.
Střílení naslepo…
Pro snazší orientaci jsou jednotlivé čárové úseky označené písmenem a indexem.
Když se pokusíme určit zdrojové objekty kóty postupným vybírání čar, nemusíme se trefit hned napoprvé. Na příkladech níže jsme postupně vybrali čáru A1, čáru B1 a nakonec čáru C1.
|
|
|
|
Teprve u druhého a třetího výběru kóta 992 „zmodrala“. Takže z toho bychom mohli usoudit, že kóta 992 se týká čáry B1 a C1.
V následujícím příkladu bychom několika „ranami“ zjistili, že kóta 1044 se týká čar C2 a F1.
|
|
|
Kouzelný zámeček…
Pokud bychom tedy nechtěli zdlouhavě hledat tu pravou kótu pouze podle její modré barvy a příbuzenský poměr kóty s kótovanými objekty zjišťovat postupným „osaháváním“ okolních objektů, máme k dispozici následující trik.
Místo vybírání objektů vyberte přímo zkoumanou kótu a pravým tlačítkem myši klepněte na ikonu visacího zámku, bez ohledu na to, je-li uzamčen, nebo ne. Z kontextového menu vyberte volbu „Zobrazit související…„.
V zobrazeném panelu si můžete mimo informace o názvu objektu také pomocí dvou tlačítek tyto dotčené objekty zobrazit.
|
|
|
Z posledního příkladu vidíme, že kóta 1044 byla vytvořená z úsečky C2 a levého koncového bodu úsečky F1.
Následující příklad zase ukazuje, že kóta 520 vznikla z úseček E2 a G1.
|
|
|
